Osada 1983 - 1986

Rok 1983-86
Každým rokem, záměrně, vždy okolo 21. srpna (není jistě nutné vysvětlovat) se pořádaly Dětské dny s přehlídkou, na osadě vyrobených masek s následným sportovním odpolednem a večer osadním ohněm. Na jednom takovémhle ohýnku, kdy už je zábava volnější, se objevili bez pozvání a bez pozdravení dva „pánové“, zřejmě soudruzi, s diplomatickými kufříky, které mimochodem nebyly běžně v obchodní síti k sehnání, a tvářili se velmi nenápadně. Nebylo to jako za našeho ranného trampování, kdy veselící se anebo spící trampíky přepadla kohorta policajtů se psy a samopaly, ale tito byli zřejmě už z další vyspělejší generace s modernějším vybavením.
Jednu akci nutno zmínit. Po Dětském dnu, při setmění se pro děti udělala projížďka na lodičkách, kde si děti držely rozsvícené lampióny. Tak hodné děti jsem už nikdy jindy nezažil, snad se jim to líbilo, ale spíš to byla jakási posvátná hrůza, která je jímala. Bylo to něco výjimečného. Všem se to líbilo, ale prý, pohled na lampionovou regatu z verandy od Taterů, byl nejhezčí a nebylo to myšleno ani trochu ironicky.
Další akce, která byla společně s osadou SKOT, byla Dětská indiánská regata. Byla dva roky po sobě. Byla pro několik věkových kategorií. Na startu museli soutěžící třemi zápalkami rozdělat oheň, po zapálení absolvovali tři zastavení, kde házeli sekerou, nožem a stříleli lukem na siluety medvěda, orla a vlka.
Další hezkou akcí bylo loučení s létem u sv. Jana. Vyplulo se z míst pod osadním tábořištěm a cíl byl náplavka pod Slapskou přehradou. Co bylo na téhle akci zajímavé? Byla to jen malá osadní akce, ale světová účast. Kromě osadníků, zpěvačky country, Mileny Soukupové, kamarádů z Austrálie byla i návštěva z černého kontinentu, pozor, ne emigrantem, ale hostem černé pleti. Den končil hezkým táboráčkem za zpěvu mnoha krásných písní.